rozhovor s Martinem Hofmanem

12. 1. 2020

MARTIN HOFMANN (1978), role Macha

 

Filmový, televizní a divadelní herec. Narozen v Českých Budějovicích. Po studiích na pražské DAMU - obor činoherní herectví začal hostovat v pražském Rokoku, kam nastoupil do angažmá. Po odchodu na volnou nohu následovala spolupráce s Dušanem D. Pařízkem na inscenaci The Bandits, dále hrál v Divadle Bez zábradlí, Divadle Radka Brzobohatého, ve Viole a Divadle v Řeznické. Nejvíce rolí ztvárnil v pražském Spolku Kašpar, kde působí dodnes. Dále je k vidění v Divadle Bolka Polívky, ve Viole a Studiu Švandova  divadla   či   v   Ungeltu.   Ve   filmu   debutoval v romantickém dramatu režiséra Karla Kachyni Hanele (1999). Poprvé na sebe výrazně upozornil v tragikomedii o

vztazích Silný kafe (2004), dále v rodinném filmu Kdopak by se vlka bál (2008) či      v životopisném dramatu Masaryk (2016). Slavným hercem se stal díky hlavní roli v kultovním televizním seriálu Most! (2019). V letošním roce ho mohou diváci vidět hned ve třech filmových titulech: v komedii Ženy v běhu, v dramatu Skleněný pokoj a tragikomedii Teroristka.

 

Představte svou postavu Macha.

No nějaký vzor ctností to není. A podle všeho nikdy nebyl. Nicméně je to zloduch spíše lokálního formátu, není to žádný Michael Corleone. Je inteligentní, cynický, má zřejmě nějaký smysl pro humor. Myslí si, že z jeho strany je vše dobře „ošéfované“. Má vlastní pravidla morálky. Je samolibý a svého soupeře podcení.

 

Po televizním seriálu Most!, zde opět hrajete negativní roli, proč jste na roli arogantního lehce úlisného mafiána Macha kývl?

Spíš pro mne bylo důležité, s kým to je, než co to je. Setkání s Ivou Janžurovou, s Tatianou Vilhelmovou, ostatními. Chápal jsem, že hlavní role musí mít nějakého "oponenta". Asi nemůžu říct, že bych chtěl hrát výhradně role tohoto typu, ale vždycky vycházíte z nabídky, která je na stole. Já samozřejmě na roli Gladiátora čekal, ale nakonec to dělal Russell Crowe. Až se bude dělat remake Pyšné princezny, čekám na krále Miroslava.

 

"Učitelky v důchodu přece nestřílejí lidi," zazní z Vašich úst a paní učitelka Vám odpoví, než odjistí zbraň: "Právě. Ale teď už si tím nikdy nebudete jistý." Má smysl se postavit zlu, jak je vidět ve filmu?

Věřím, že ano. A pokud na to v danou chvíli z nějakých důvodů nemáte, je jistě dobré nestavět se na stranu zla. Alespoň.

 

Pokud zavzpomínáte na natáčení, jaký je typ režiséra Radek Bajgar? Jak pracuje s herci, a improvizovali jste na place?

Radek Bajgar na mě udělal dojem. Je inteligentní, klidný, přátelský. Je s ním dobře, vážím si ho jako slušného kvalitního chlapa. Ne vždy jsme se dívali na věc od začátku stejně, ale vždycky jsme se uměli bez hysterie domluvit. Je režisér, má poslední slovo

- to je jasné. Přeju mu skvělý film! I nám ostatním. Co se improvizace týče, to je výrobní tajemství.

 

Jak se Vám spolupracovalo s hereckou legendou Ivou Janžurovou a ostatními herci: Tatianou Vilhelmovou, Pavlem Liškou či slovenskou herečkou Kristinou Svarinskou?

Bylo mi ctí a potěšením.

 

Pokud byste měl pozvat své fanoušky a ostatní diváky na Teroristku, co byste jim řekl?

DYCKY Teroristka!

 

Jaké máte další herecké plány, na co se těšíte?

Mám v plánu víc odpočívat. Tento plán se mi příliš nedaří realizovat. Což je na druhou stranu asi dobře. Mám se na co těšit! A doufám, že i diváci.